Pejskové...
Pes byl dříve divoké zvíře, teprve časem se přizpůsobil a nechal se ochočit člověkem, tedy zdomácněl. V minulosti došlo ke sporu, zda všechna různá plemena mají jediného společného předka. Nejpravděpodobnějším se zdá, že předkem je vlk. Mohlo však také dojít ke křížení vlků, šakalů, možná i lišek. Mnoho kynologů uznává jediného předka psa, a to vlka, jako např. Ch. Darwin. Všechna současná plemena psů jsou výsledkem křížení a šlechtění. Rodová příbuznost vlka a psa se ukazuje také v nejrůznějších vědeckých pracích.
Existují 2 pohledy na jedno plemeno canis (Canis familiaris, Canis lupus). Konrád Lorenc zastával teorii o původu různých druhů psů od vlků a šakalů, nezávisle na diametrálních rozdílech mezi jejich charaktery a vlastnostmi. Existuje však možnost třetí teorie, kterou zastával Karl Linne, podle které předek domácího psa je tzv. "prapes", samostatný druh z rodu vlků a šakalů.
Ochočování psů se vztahuje na období neolitu (10 - 15 000 let př. n. l .). Zkoumání původu psů začalo od roku 1862, kdy byly ve Švýcarsku objeveny lebky nevelkých psů z období neolitu. Tento pes se ve speciální literatuře nazývá Canis familiaris palustris. Nálezy těchto psů se nacházely a nacházejí po celém světe, především v Evropě, také u Ladožského jezera a v Egyptě. Tato forma psa, podle nalezených kostí psů z vykopávek, existovala zřejmě po celou dobu kamennou. Nálezy se datují od období římského až do současnosti. Přímými potomky tohoto psa jsou plemena ze severních částí Evropy, např. samojed. Pes od Ladožského jezera je velmi významným artefakterm. Potomci těchto psů jsou teriéři.
V průběhu doby bronzové (4500 - 3000 př. n. l.) se v Evropě vyvíjejí další typy psů. Od velkých rozměrů psů zahraničních (Canis familiaris,inostranzewi), např. od potomků severních a stepních vlků, vznikají evropští a asijští ovčáci. Bronzový pes (Canis familiaris matris optimae) se stal základem rodu kolie. Popelavý pes (Canis familiaris intermedius) dal základ vetšině loveckých psů).jskách::
